Historie a filozofie Baat Jaam Do ve Wing Chun

Původ Baat Jaam Do je zahalen legendami. Podle tradice vznikly tyto motýlí meče v klášteře Shaolin, kde sloužily mnichům pro sebeobranu na krátkou vzdálenost. Byly navrženy tak, aby umožňovaly rychlé a přesné neletální zásahy – původní design měl ostří nabroušené jen v přední třetině délky . Toto omezené ostří umožňovalo mnichům přesně zasáhnout a zneškodnit protivníka bez nutnosti ho usmrtit, a zároveň zabránilo zaklesnutí dvou ostří do sebe při kontaktu. Meče se proto daly využít k parování a odklánění jiných zbraní místo přetlačování silou – odpovídaly tak principům Wing Chunu jako je nesrážet sílu silou, ale přesměrovat útok a využívat reflexy pěstované v chi-sau (lepivých rukou).

Osm typických seků

V době povstaleckých aktivit Opery na červených člunech v jižní Číně 19. století se motýlí meče rozšířily mezi rebely pro svou nenápadnost – byly dostatečně krátké, aby se daly snadno skrýt pod oblečením, a přitom smrtící při správném použití. 

V rušném prostředí čínských trhů a na palubách lodí poskytovaly Baat Jaam Do obrovskou výhodu v boji na blízko díky rychlosti a možnosti kombinovat útok a obranu.

Právě v tomto období údajně zmizel onen "milosrdný" přístup: rebelové si své nože nechávali nabrousit po celé délce a používali jak sekání, tak bodání – mentálně i prakticky směřovali k likvidaci. I samotný název "Baat Jaam Do" lze vykládat dvěma způsoby – buď odkazuje na formu se 8 sekcemi, nebo na osm typických seků provedených v první sekci. V překladu se pojem často uvádí jako "osm seků/řezů nožem". 

Historicky se používal také název Dit Ming Do ("nože beroucí život"), který zdůrazňuje smrtící povahu těchto zbraní.

Role v systému Wing Chun. 

Ve Wing Chun představují motýlí meče vrchol výcviku a tradičně se vyučují až jako poslední (šestá) forma, poté co žák zvládl všechny tři ruční formy, cvičení na dřevěném panáku i dlouhou tyč. Důvod je prostý: ovládnutí Baat Jaam Do vyžaduje dokonalé základy. Říká se, že "pokud jsou dobré techniky beze zbraně, budou dobré i s meči" – a naopak u nepřipraveného studenta nože nic nezlepší a mohou mu spíše uškodit. 

Velmistři proto tradičně předávali tuto formu jen pokročilým žákům, kteří měli dostatečnou praxi. Wing Chun legenda Wong Shun Leung (přímý žák Ip Mana proslulý mnoha vítěznými výzvovými zápasy) popsal, že učení mečů nepřipravenému je jako "posadit běžného řidiče rovnou do závodního auta a poslat ho na okruh" – recept na katastrofu. Naproti tomu dobře načasovaný trénink s Baat Jaam Do může dramaticky zlepšit schopnost zavírat vzdálenost, kontrolovat soupeře (tzv. "closing style") a vyladit timing při boji beze zbraně, protože pohyby s meči jsou téměř totožné s pohyby prázdných rukou (ruce se v ideálním případě stanou prodloužením čepelí).

Filozofie a mentální nastavení. 

Trénink s motýlími meči má také silný filozofický a psychologický rozměr. Boj s jakoukoli zbraní hrozí vážnými či smrtícími následky při sebemenší chybě – zatímco chyba v pěstním souboji může "jen" znamenat zranění, chyba v souboji se zbraněmi bývá fatální. Proto musí adept Baat Jaam Do dosáhnout maximální koncentrace, sebekontroly a zbavit se strachu. Musí rozvíjet tzv. "mindset zabijáka" – paradoxně klidnou, odhodlanou mysl, která je smířená s nebezpečím a nelekne se o vlastní životshadowdeepsirt.wordpress.comshadowdeepsirt.wordpress.com. 

Boj s Baat Jaam Do se přirovnává k sebevražedné misi – chcete-li uspět, nesmíte se bát smrti. Wong Shun Leung zdůrazňoval, že v boji s noži musíte být jako ten, kdo se nebojí zemřít; jedině pak lze zvítězit. Tato extrémní mentalita se promítá do agresivity technik: cílem je bleskově zničit nepřítele dvojicí současných útoků mířených na jeho životně důležitá místa a na ozbrojenou ruku. Legendární je historka, kdy Wong Shun Leung v televizním duelu snadno porazil mistra evropského šermu: Wong bojoval s párem motýlích mečů proti kordu. Když si šermíř stěžoval na nevýhodu jedné zbraně proti dvěma, Wong mu velkoryse půjčil druhý kord – a vzápětí ho přemohl znovu. Poté Wong nabídl šermíři, že ho naučí Wing Chun od základů, čímž demonstroval svůj princip, že pro skutečné porozumění boji s meči musí žák nejprve zvládnout umění prázdných rukou.

Filozofie Baat Jaam Do v kontextu Wing Chun také akcentuje rovnováhu – dvojité nože symbolizují harmonii mezi útokem a obranou, agresí a kontrolou. Mistr ovládající Baat Jaam Do bývá vnímán nejen jako smrtící bojovník, ale i jako ten, kdo dosáhl vrcholné jednoty technické zručnosti a duševního klidu. Dnes se meče cvičí hlavně pro zachování tradice a rozvoj osobnosti bojovníka – jsou důkazem mistrovství v základních principech Wing Chun a zdrojem inspirace, přestože v moderním světě už jejich praktické využití není potřeba. Jak však uvidíme, trénink s motýlími meči i nadále posiluje tělo i mysl  a dokáže odhalit slabiny, na nichž je třeba pracovat (mnohdy například nedostatky v práci nohou).